close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Rozcestník

3. července 2008 v 19:54 | Kotatko Hatake |  Anime

Naruto

Yu Yu Hakusho

 

Spojení a probuzení 6.část

3. července 2008 v 19:27 | Kotatko Hatake |  Naruto
Omlouvám se že je to tak krátké
Spojení a probuzení
6.část
Pomalu se vydali do chodby. Byla temná a až moc připomínala chodby v pevnosti Orochimaru. Jediný kdo si to však uvědomoval byl Sasuke. Louče rozvěšené po deseti metrech tomu dodávali ještě více na hrůze.
Někde po cestě do Konohy
Lesem se míhá devět stínu. Spěchají. Moc se zdrželi a teď mají co dělat, aby to dohnali.
Utíkají s větrem o závod.
Konoha, Jeskyně
Devět lidí jde temnou chodbou a přerývavě dýchají. Chodba byla dlouhá až skoro nekonečná. A velmi tichá. Jsou slyšet jen jejich kroky a dech. Sem tam nějaké to zapraskání ohně.
Nikdo se neodvažuje promluvit.
Jdou už tak hodinu, když narazí na kulatou hodně osvětlenou místnost se stolem a pár židlemi na jedné straně a na druhé s velkým půlkruhovým gaučem. To vše stálo na modrém koberci. Nic víc a pak další dlouhá chodba. " Prohledáme to nebo půjdeme dál?" Zeptal se Naruto. " Jdeme!!!" Zavelela rázně Tsunade. Jejich hlasy se až nepřirozeně rozléhaly. Hokage vykročila jako první.
Vešly do úplně stejné chodby jako byla ta minulá. Dlouhá a tmavá.
V křovíku u brány Konohy
Tam sedělo těch devět postav které se ještě před chvíli mihotaly v lese. Po chvíli sdělila jedna osaba dalším - už podle hlasu a tónu bylo jasné, že je vůdce." Tak teď se musíme proměnit, aby nevěděli že jsme to my, Jasné?!" Všichni to hromadně odsouhlasili. " Oroinoke no jutsu!!!" Ozvalo se devět hlasů najednou. Najednou tam stálo devět holek v mini sexy šatičkách. S dlouhými či krátkými vlasy všech barev. (ježiš, to je představa :D) " Tak jdeme!" zavelel znova vůdčí hlas.
Kolem strážných projde několik sexy holek a oni je nechají projít s hříšnými myšlenkami. (:D)
Jeskyně
Tsunade stále našňupnutá na Yoshiko dělala obrovský rámus až se stěny otřásali tím jak dupala. " Ehm, Hokage - sama? Myslím že byste měla být tišší." Ozvala se Hinata.
Tsunade si zlostně odfrkla, ale ztišila se.
A tak šli dál až narazili na slepou uličku. Nikdo nemusel nic říkat a Hinata zapnula Bykugan.
Konoha
Na každém místě kdy prošel onen "houfek" dívek se stávalo to samé co u brány.
Po chvíli dorazili k otvoru jeskyně. A BUCH! Po rozplynutí kouře stáli na místě původní Akatsuki.
" Tak bando, pochodem vchod!!!!" Zavelel zrzaví chlapík. " Hai, Senpai!!!!"
Dostalo se mu okamžité odpovědi.A zástup se vydal do jekyně. Hezky po dvou jako v mateřské školce.
( proboha, já z Akatsuki dělam totální blbce :D :D )
Dál v jeskyni
" Tak co vidíš Hinato?" Ozval se Ibiki. Hinata byla jak v tranzu a neopoídala. "Myslím, že to budeme muset rozbořit." Vykřikl Naruto.
Sakura a Tsunade se napřáhly a udeřili do stěny. Pevná stěna se rozsypala na zrnka písku.
Obě si oprášili ruce. Poté se všichni podívali dál.
Byla to ohromná místnost ze zlata. Po stěnách různé obrazce, kterým nerozuměli a uprostřed obrovský a vysoký stojan, se schodištěm po každé ze čtyř stran, který obepínal modrou kouli. Která vše ozařovala.
Louče odsud nadobro zmizeli. Takže vše dostávalo modrý nádech.
" Sasuke, Hinato!!! Rychle po schodech nahoru a dotkněte se té koule rychle!!!!!" Zavelela Tsunade. Oba dva uposlechli a vydali se nahoru.
Najednou se tam objevili Akatsuki.
Sasuke se už chystal, že se vrhne když v tom ho Hinata chytla a nekompromisně ho táhla nahoru. Nahoře spatřili v kouli dívkou schoulenou do klubíčka. Měla dlouhé vlasy a barva se nadala určit. Ještě než se dotkli, uslyšely Hokage jak na ně řve. " A celou chakrou!!!!"
Po dotyku už nevnímali nic jiného než přesun chakry do toho " Něčeho".
Mezitím Obránci konohy a Akatsuki se připravili k bivě.
Kakuzu, Hidan vs Anko
Deidara, Sasori vs Ibiki
Tobi vs Sakura
Itachi vs Yoshiko
Zetsu vs Kakashi
Tsunade vs Konan
Jiraya vs Pein
A boje začaly!!!!!!!
Jak boje pkačovaly? To se dozvíte příště

Spojení a probuzení 5.část

3. července 2008 v 19:26 | Kotatko Hatake |  Ostatní
Po dlouhé době dodávám další část……doufám, že se bude líbit.
Je taková… no je " Stěhovací"
Pátá část
Spojení a probuzení
"Aha…," nastala chvíle ticha. Yoshiko sjela po tváří jedna jediná slza. To ticho přerušil Sasuke. "No já už asi půjdu." " Měj se," vyšlo sotva slyšitelně z úst Yo. Sasuke se otočil a pomalu se vydal domů.
U Sasukeho doma
Ležel v posteli a přemýšlel: ´Co když má pravdu? Opravdu se setkáme, když ho nebudu už hledat? Nejspíš jo…Konec konců, ona se s ní přece setkala. Ale byla to náhoda? To se nedozvím. Ale co když ne? Měl bych zde zůstat a bojovat za Konohu jako dřív? A navíc, říkala, že byla víc než pět let na misi…Jak může vědět, co jsem udělal před dvěma a půl lety? Zjistila si na mě něco? Ale proč by to dělala?´ S těmito myšlenkami Sasuke usnul.
Mezitím u Yoshiko
´Proč? Proč jsem mu to řekla? Bylo to tím, že se mu stalo to samé, nebo tím, že…´ nedokončila svoji myšlenku, nechtěla nad tím přemýšlet.
Došla do svého pokoje a padla na postel. Nechtěla uvažovat o něčem, ale o někom. Nezadržela to a stejně se její mysl k němu zatoulala. "Itachi" zašeptala a usnula.
Sídlo Akatsuki
"He..he…hepčííííííííííík." " Chcípni potvoro!......to se tak říká!" dodal muž, co vypadal jako (pa)rybička, když viděl VELICE, VELICE naštvaný pohled černovlasého muže stojícího vedle něj. Vtom kolem doslova protančil chlapík s maskou. " To na tebe asi někdo myslí, Itachi. "
Konoha 8:00 ráno
Všichni jsou na místě, kde se včera večer rozloučili. " Tak bando, prohledali jsme všechny skály v okolí a nic jsme nenašli, budeme se muset vydat za brány Konohy." " Já si myslím, že to nebudu nutné," ozvala se Hinata. Všichni se na ní podívali. " Ještě je jedna skála, kterou jsme neprohledali. Myslím, že jsme všichni v duchu tušili, že to tam nebude….ale co když ano?" Odmlčela se. Ticho. Čekali, kdo to první vysloví. " Ty myslíš….Skálu s hlavami Hokagů?" probořil ticho nakonec Naruto. Přikývla. " Tak se do toho pustíme, ne? Si připravená, Hinato?" zeptal se Kakashi. Dostalo se mu sborové odpovědi. " HAI."
Během chvilky tam byli.
"Byakugan," zařvala Hinata. Chvíli se zdálo, že tam nic není, ale… " Mám to!!" vykřikla. "Jak to vypadá?" zeptal se Sasuke. "Dlouhá chodba a po stranách jsou rozmístěny plápolající louče…..Počkat ….plápolající? jak můžou jak můžou hořet?" " To zjistíme, až se tam dostanem. Kde je to?" vyšlo z úst Yoshiko. Hinata ukázala na jedno místo. Sasuke zapnul Sharingan, Kakashi odhrnul pásku, Naruto si připravoval Kyuubiho chakru a Yo zařvala: "Mikogan!!!!!" Oči jí zmodraly a objevil se tam stejný znak jako měl na tričku, ale ty "čáry" z "puntíku" byly v pozicích 12., 3., 6. a 9. hodin.
Najednou se to roztočilo a před Yoshiko se vynořila modrá koule, ve které se sem tam objevilo něco jako bílý kouř. Vzala ji do ruky. Skočila proti skále a zařvala: " Akarui akenbono!!!!" (Světelné svítání)
Sotva se koule dotkla kamene, ozvala se rána, která by vzbudila i mrtvé, a začaly ze skály odlétat šutr velikosti kamínků, které najdete běžně na ulici. Poté, co se rozestoupila salva prachu, bylo vidět, jak stále stojí v pozici, ve které udeřila do skály.
Z ničeho nic se vedle nich objevily Tsunade s Gaiem, Anko a Jirayou.
"Co to tu proboha vyvádíte??!!!! Rozbořit to tu tak!!!!???!" ječela Tsunade "Chtěla jste po nás, ať to najdem a tak jsme to našli. A navíc jsem to koordinovala, takže díra je jenom přibližně v těch místech, kde je vchod! To těm hlavám nahoře nic neudělá!!" Tsunade si zlostně odfrkla, vždyť i ona byla jednou z těch "Hlav". " No dobře no.,"
" Nechte toho už a pojďte. Musím přece zjistit co je na konci!!" zařval Naruto a všichni se podívali do tunelu.
To be continued
 


Spojení a probuzení 4.část

3. července 2008 v 19:25 | Kotatko Hatake |  Naruto
Vzbudily jí sluneční paprsky. Pomalu se posadila. " Hm, spala jsem oblečená?" řekla si pro sebe. došla do koupelny, zchodila ze sebe oblečení a vlezla do sprchy. Au, moje hlava……možná jsem včera místo tréninku měla odpočívat…Kolik asi je? Vypla sprchu, omotala kolem sebe ručník a vyšla ven. Koukla na hodiny Půl jedný, to mám ještěpočkat moment……půl jedný…A DOPRDELE…jdu pozdě. Hodila ne sebe oblečení a zmizela v oblaku kouře.
Objevila se přesně na místě kde se rozloučili. " JDEŠ POZDĚ!!!" sesypaly se na ní okamžitě dva hlasy. Naruta a Sakury. " Já vím, já vím….sorry…zaspala jsem. " Řekla a mohutně zívla. " Měla bys zmizet. Akorát narušuješ moj… naší misi" "Opravdu? Asi si tohle Hokage-sama nemyslela, když mě dala do vašeho týmu." Sasuke se zamračil. " Mě je jedno co si myslí Tsunade, mě tady prostě vadíš!" " Ale to mě nezajímá…mě taky nejsi zrovna moc příjemný…Myslíš si, že to, že jsi Uchiha tak jsi něco víc co?... Mám pro tebe novinku: NEJSI. JSI JEN MALÝ ROZMAZLENÝ EGOISTISKÝ FRACEK!!!" Vybuchla Yo, která už nevydržela se držet zpátky. Sasuke vytáhl katanu a řítil se na ní. Yo se ani nehla. Sasuke se napřáhl a těsně před jejím obličejem zastavila jeho čepel jiná. Byla to čepel od Yoshičiny katany. Yo se na obličeji zlý a pohrdavý úsměv. Udělala pro Sasuke neznámí pohyb a jeho katana mu vylítla z ruky a skončil šest metrů od nich. " Co?...Jak?....To není…" " Spousty si toho o sobě myslíš a přitom jsi tak slabý….a proč jsi slabý?....Protože ty nemáš cit pro přátelství…pochop, že s přáteli budeš vždycky silnější než sám a s nějakou přiblblou Zakázanou pečetí. A víš proč jsi teď prohrál? Řekni víš to?" Zeptala se již vychladlá Yoshiko "Ty…Ty…Ty nevíš o mě vůbec nic….Já jsem poslední ze svého klanu. Pomstím ho." " A to je omluva proto, že opustíš své přátele, kteří pak trpí….myslíš si, že jsi jediný komu vyvraždili celý klan? Ne, to opravdu nejsi." Řekla a v očích se jí zračil smutek. " A ty o někom víš?" " Ano vím." " Jo? Tak kdo je to?!" "Já." Nastalo ticho. Yo se po tváři skutálela malá slzička. A po ní další a další.Nakonec do hrobového ticha promluvil Kakashi " No…ehm…asi by jsme měli začít." Yoshiko setřela slzy a přikývla.
Den byl úplně stejný jako ten minulý. No vlastně kromě toho, aby se Sasuke a Yoshiko na sebe vrhaly, tak na sebe vrhaly zlé pohledy. Tentokrát dostali volno už za stmívání. Naruto se zeptal jestli jde dneska večer do Ichiraku Ramen. Ta ovšem zakroutila se slovy, že je unavená a půjde domů.
Byla v polovině cesty, kyd se k ní připojil Sasuke. Yoshiko se na něj podívala a dál mu nevěnovala pozornost. Po chvíli to Sasuke nevydržel a naštvaně se zeptal. " Budeš se mnou mluvit" " Ne!" odpověděla Yo prudce. " A proč ne?" " Protože se mi nechce!" " A proč se ti nechce?" Panebože on si nedá pokoj. Myslela si " Protože se mi prostě nechce a teď zmiz!" " Počkej, chci si promluvit." " Ale já ne!" " Prosím." Řekl Sasuke a udělal na ní štěněčí oči. " No..Já…Tak dobře."
Šli tak cca deset minut než došli k velkému domečku (no domečku, spíš domu) ve starém japonském stylu. Byla před vchodem na nádvoří byla brána se stejným znakem jako měla Yo na tričku. Všude bylo zaprášeno. " Eh…promiň…je tu hodně prachu, ale před dvěma dnami jsem se vrátila z dlouhé mise a opravdu jsem neměla náladu uklízet." Omlouvala se Yoshiko. " To nevadí… jen tak pro zajímavost: Jak dlouhé?" zeptal se Sasuke. "Hmmm….Za týden by to bylo sedm let." Sasuke hvízdl. " Sedm let….to musela být hodně důležitá mise a…" " Přestaň! Já ti neprozradím co to bylo za misi, ani kdy mě jsi mě mučil! A chtěl si se mnou o něčem mluvit ne?" "Eh..no jo chtěl." Sakra, jak to věděla? Myslel si Sasuke
Je tak neuvěřitelně průhlednej. Myslela si Yo přesně ve stejném okamžiku. " Hm…no já…jsem chtěl…no víš co…no chtěl jsem…" " Vyklop to ze sebe konečně!" vyštěkla. " JAK VÍŠ O ZAKÁZANÝ PEČETI A JAK SES….." " Ok ok…nemusíš tak křičet a jak jsem se co?" řekla Yo zatím co si kontrolovala ušní bubínky a urovnávala si trochu zježené vlasy.( nevěřily byste tomu, ale opravdu to byla taková hlasitost)
" Jak ses vypořádala s vrahem svého klanu." dokončil svou větu Sasuke, ale tentokrát už potichu. " Tvoje první otázka : Prostě jsem jí viděla a jistě tě bude zajímat jak vím, že je to ona že?" Sasuke přikývl " Už jsem se setkala s tím hnusným slizkým hadem…zkoušel na mě to samý, ale skončil s pořádnou jizvou na tom svém slizkém dlouhém jazyku… a teď k tvé druhé otázce…." Teď Yoshiko smutně sklopila svůj zrak dolů. " Co jsem vypořádala vrahem?....Nijak." " Nechceš pomstít svůj klan? Ty ho nehledáš?" zeptal se překvapeně Sasuke. " Ale ano Sasuke, chci ho pomstít, ale rozhodně jí nehledám. Já si počkám až se sejdeme. A to bude pro ní naposled. Pouze si počkat." " Ale to je hodně nepravděpodobné." "Ne, mýlíš se, je to právě větší pravděpodobnost, že se setkáme....My už se setkaly, ale nevím jestli to přežila……Podle tý pečeti jsi ve službách Orochimaru, že?" Sasuke přikývl. " Řekni, nevíš něco o Mikokami Nadeshiko?" Sasuke si to jméno pro sebe zopakoval " …Hmmm….něco jsem o ní slyšel….prý se jedno vrátila celá rozdrápaná s obrovskou dírou v břiše. Její život byl na vlásku, ale prej přežila….počkej…to byla ona kdo…?" Yo přikývla. " A tys jí takle zřídila?" znovu přikývla. " Ale já taky nezůstala na tom nebyla zrovna nejlíp.Zasáhla mě kousek od srdce kunaiem. Pak si jí ten had odnes a dál nevim. Ale příště už z toho živá nevyvázne, ale rozhodně jí hledat nehodlám." "A ona je tvoje sestra?" zeptal se Sasuke. " Ona není moje sestra…..ona je….ona je moje ….moje matka."

Spojení a probuzení 3.část

3. července 2008 v 19:24 | Kotatko Hatake |  Naruto
"Ale, ale…" " Žádné ale Sasuke, Sakura jistě měla důvod" zpražila ho Tsunade, i když si tím sama nebyla jistá.
" Shizune, přiveď ji." "Koho?" optala se jmenovaná " No koho asi, ji." " Ale Tsunade-sama, není na ní ještě moc brzy….vždyť je to teprve den a zaslouží si odpočinek……" " Řekla jsem, abys ji přivedla. Já rozhodnu jestli je nebo není dost odpočatá! Navíc ji teď potřebujeme!" zvýšila hlas Pátá Hokage. " Ano, promiňte, hned ji přivedu." Odpověděla Shizune a odešla.
Po několika minutách se vrátila. Otevřela dveře a vešla. Hned po ní do místnost vešla mladá dívka. Měla krátké hnědé vlasy, zelené oči modré triko které končilo pod prsy na kterém byl černý puntík s čárko na horu, kde se na konci rozvětvovala. Modro černé návleky, které zakrývali dlaně, černé kalhoty a modré boty. "Tohle je Mikokami Yoshiko, je jí devatenáct a hodností je jounin, bude s vámi po zbytek vaší mise." Řekla Tsunade " Yoshiko, tohle je velmi, velmi důležitá mise a vím, že jsi zpátky teprve krátce.Ale tahle mise vyžaduje tebe a tvoje schopnosti." " Rozumím Hokage-sama. Cítím se skvěle." Tsunade hodila po Shizune vítězný pohled a ta jen protočila očima. Lže jak když tiskne. Je na ní vidět, jak je unavená. Myslel si Kakashi.
Yoshiko se otočila k ostatním " Ahoj" " Já jsem Hatake Kakashi, ten na zemi je Uchiha Sasuke (nechtělo se mu vsávat, tak tam zůstal) , pak tady vedle mě Uzumaki Naruto, Hyuuga Hinata a Haruno Sakura." Přestavil všechny Kakashi " Těší mě…moc ráda vás všechny poznávám." Řekla Yo a otočila se k Hokage " A jaká je mise?" " Á ano, málem bych vám to zapomněla říct." Začala Tsunade " Musíte probudit jistou osobu, ale napřed musíte najít místo kde je a Hinata a Sasuke ji probudí." " To zní jednoduše" řekl hloupě Naruto a dostal po hlavě od Sakury. Yoshiko usmála "Ale nebude, že?" " Přesně tak Yoshiko….podle toho co víme, by to mělo být někde v nějaké skále." " Aspoň nějaká indicie kde hle.." " Ticho" Skočila Sakuře do řeči Yo. Ta se na ní tázavě podívala. Yo došla k jednomu z oken, vytáhla z něj ruku, něco chňapla a vytáhla asi tak dvanáctiletého vztekajícího se kluka . Hned na to, se do místnosti vřítila jedna holka a jeden kluk jeho věku. " Sakra, proč jste nezmizeli?" optal se kluk kterého Yo stále držela. " A ty mě pusť" obořil se na ni " Ani mě nehne chlapečku….Tady nemáš co dělat!!!" řekla a ještě pevněji ho sevřela. On se rozhlédl po místnosti. " ÁÁÁÁÁ…..Naruto, ať mě pustí!!" " Ne, zasloužíš si to! Nemáš tady co dělat Konohamaru!...Můžeš Yoshiko?" zeptal se jmenované Naruto " Ale jistě, s radostí." Řekla a volnou rukou dala svému zajatci po hlavě a při tom ho pustila. Za následek to mělo to, že Konohamaru skončil rozplácnutý na podlaze s velkou boulí na hlavě a v nad ním kroužili hvězdičky. Jeho dva kamarádi k němu okamžitě přiskočili a začali ho křísit. " Tak to bysme měli…..teď byste se měli jít vydat hledat to místo." "ROZKAZ" řekli všichni najednou a odešli.
Než zavřeli dveře slyšeli Tsunade jak dává Konohamaru a jeho partě za trest, aby vynesli odpadky z celé Konohy na skládku. " Ale za tohle je mi jich líto" ozvala se Hinata " A mě ne, nemají co poslouchat."řekla Sakura. " Kde začneme?" Zeptal se Sasuke " Tsunade-obachan (myslím, že se to tak píše) říkala, že v nějaké skále. Tak asi tam Sasuke, co říkáš?" Řekl Naruto tónem -To je snad jasný ne?- Sasuke zrudnul vzteky. Už, Už se chtěl na Naruta vrhnout, když vtom ho zastavil Kakashi. " Tak dost…..začneme jednotlivě pročesávat skály." Všichni přikývli.
Pozdě v noci
" Myslím, že to pro dnešek stačí….rozbořili jsme deset skal a nejmíň dvacet jich prohledali nebo je Hinata prohlédla a zastavovali souboje mezi Sasukem a
Yoshiko (njn, ti dva se holt nedokážou snést). Pořádně se vyspěte zítra přesně ve dvanáct se sejdeme zase tady." Řekl Kakashi a zmizel. Ostatní se rozloučili a rozprchli se do svých domovů.
Yoshiko cestou domů přemýšlela domů o tým do kterého byla přidělena. Hatake Kakashi…Kopírovací ninja... hmmm…podle toho co jsem viděla je opravdu tak dobrý jak se o něm říká……A pak ten Uchiha…nafoukanec v polobotkách…heh…a ta jeho poznámka, to si sním ještě vyřídím…parchant……A ta Hyuuga Hinata, dost silná a milá…Haruno Sakura…myslím, že si budeme rozumět…… Uzumaki Naruto…ambiciózní a hyperaktivní…on používal Rasengan…a vypadá to, že dobře ovládá svojí chakru... navíc je s ním docela sranda……eh…co je to za vůni… to je… "RAMEN!!!" vykřikne a všichni se na ni otočí. Podívá se doprava odkud se ta vůně line a na budově stojící přímo tím směrem je nápis Ichiraku Ramen. Vejde a koho nepotká vevnitř. Tam už sedí Naruto a jí už asi osmou misku. " Ahoj Naruto." Pozdravního " jé, ahoj Yo-chan…dáš si taky Ramen?" " Proto jsem tady Naruto….dám si 2x Miso Ramen." Řekne svojí objednávku a za chvíli už před ní stojí obě misky " Itadakimasu" řekne se šťastným výrazem ve tváři. Než se Naruto naděje jsou v ní obě dvě. " ÁÁÁ….to bylo vynikající." Pochvalovala si Yoshiko. Ještě chvíli zůstala a povídala si s Narutem a pak odešla.
Přišla domů padla na postel a usnula.

Spojení a probuzení 2.část

3. července 2008 v 19:23 | Kotatko Hatake |  Naruto
No tak tohle jsem psala ve škole při hodinách, takže nic moc. Doufám, že se bude líbit.
"Hned" odpověděli jednohlasně. Sasuke vylezl a dostal o Sakury takovou ránu, že skončil zpátky v pramenech. Sasuke se vynořil zrovna v okamžiku, kdy Sakura řvala " Ty nadrženej hajzle....Ty...Ty...Ty BASTARDE!!!! Co si to sakra dovoluješ?!?!" Chvíli Sasukemu trvalo než přišel na to, že je vlastně nahý. Znovu zčervenal " Odpověz na otázku!!!!" Zaječela Sakura. Červenající se Hinata jí začala strkat pryč. Jakmile dívky zmizely za stromy vylezl Sasuke ven.Došel k nejbližšímu stromu kde měl schované věci a oblékl se. Pak vyrazoli do tábora. Ten už byl zbalen a tak vyrazily.
Sasuke se s Narutem pohádal protože šlápl na hada, kterého pak Sakura přetrhla vejpůl. Po zbytek cesty dělal Sasuke uraženého a naštvaného ( a možná že i byl).
" Hele Kakashi můžete mi říct něco víc?...Hej Kakashi...Kakashi...Slyšíš mě?" " Co?...jo jasně poslouchám...ehm...co jsi to vlastně říkal Sasuke?" Hodil na Sasuke svůj udivený výraz Kakashi. " Ale nic, vůbec nic, zapomeňte na to" odsekl naštvaně. Najednou ucítil ránu a uviděl hvězdičky, spoustu hvězdiček všech možných barev. " Pro tebe Kakashi-sensei!!!" Slyšel křičet Sakuru před tím než omdlel.
" Tak to se ti povedlo Sakuro. Teď ho musíme do konohy odnést." obořil se na jmenovanou Naruto. " No a co, do Konohy je to jenom jenom deset kilometrů. To do neseš." řekla vlídně. " Cože? Já?... Ani náhodou, to tys ho přivedla do bezvědomí, tak si ho tam taky doneseš! Proč bych ho měl proboha nisit já? " " Protože já jsem holka... Tak ho vem!!!" Rozkázala vlídně a šla dál. Je stejně hrozná jako ta strará rachejtle Tsunadepomylel si Naruto. "Nemyslím, že Hokage-sama bude moc nadšená." Ozvala se Hinata " Ale bude. Měli jsme ho přece přivést. Neříkala nic o tom v jakém stavu." odpověděl naruto se Sasuke na zádech.
U Tsunade v kanceláři
" Jakto, že je v bezvědomí?!?! Měli jste ho přivést v pořádku! To jsem vá jistě říkla. " " Ale on je v pořádku. A nic jste neříkla o jeho stavu Hokage-sama." promluvil Kakashi " Ne?....Tak asi ne. Když to říkáš ty...........Shizunev vodu." uklidnila se Tsunade. Do pěti minut se vrátila Shizune s kýblem vody. Naruto neodolal a šáhl do kbelíku. Okamžitě však ruku se "Studí, studí" vytáhl. Naruto položil Sasuke na zem a Tsunade napočítala do tří a vyklopila obsah kýble na Sasukeho. Ten se s lapáním po dechu okamžitě probudil. A v tu ránu mu přilítla další pecka do hlavy. Už ne tak silná aby nezůstal při vědomí. " Sasuke....Myslela jsem že jsi silnější to nevydríš ani jednu pěst?" " Jenže ta byla už třetí" Odpověděl sasuke ublíženě Tsunade. " Stále málo!" vyštěkla Sakura.

Spojení a Probuzení 1.část

3. července 2008 v 19:22 | Kotatko Hatake |  Naruto
Tým Kakashi stojí v kanceláři Tsunade, která se je chystá poslat na misi, když tam najednou vletí Shizune a celá udýchaná říká "Hokáge-sama, tohle právě poslal náš špeh u Akatsuki." "Má...," chystal se něco říct Naruto, ale pátá Hokáge ho zarazila. Pomalu četla a začínaly se jí dělat vrásky na čele. Najednou vyhrkne. "To ne. Tohle ne. To se nesmí stát…..Shizune ať jsou všichni ninjové v pohotovosti. Ale napřed mi přiveď Hinatu Hyuugu." Shizune přikývla a hokáge se sesunula do křesla. "Máme špeha u Akatsuki?" dokončil svojí otázku Naruto. Místo odpovědi se Tsunade ještě víc zamračila.
Za pět minut dorazila a tak se Tsunade pustila do vysvětlování "Tahle mise je velice, velice důležitá. Je to S-Rank." "S-Rank???!!!" vyjekli všichni najednou, Tsunade přikývla. "A proč dáváte tak důležitou misi nám?" zeptala se Hinata. "Protože tahle mise se týká klanu Hyuuga a Uchiha……. Jediné co vám zatím můžu říct je, že sem musíte přivést Sasuke, aby on a tady Hinata někoho velice důležitého probudili. Takže, přiveďte sem Sasukeho!!! HNED!!!" Přikývli. U dveří se Sakura zastavila. "A proč myslíte, že s námi pude až ho najdeme," zeptala se. Jestli ho najdeme, prohnalo se jí přitom hlavou. "Protože ten někdo má v sobě krev Uchihů a že tam nejspíš bude i jeho bratr." Sakura přikývla na znamení, že chápe. Došli si tedy pro věci a za pět minut se setkali u brány do Konohy. Nadechli se a vyrazili.
Šli mlčky. Po chvíli se Naruto zeptal. "Kakashi-sensei jak ho najdeme?" "Nevím, budeme muset procházet krajinu. Bohužel nám Hokage-sama neřekla kolik na to máme času." Naruto na to neřekl nic, jenom sklonil hlavu a ponořil se do svých myšlenek.
Až do večera šli mlčky. Při západu slunce řekl Kakashi, že se utáboří. Přikývli, když si sedli a začali jíst. Za okamžik se Sakura zeptala "A co Pakkun?" Kakashi zavrtěl hlavou. "Musel by mít nějakou stopu. Bez ní nikoho nenajde." Zamumlala něco ve smyslu, že chápe a pak prohodila, že se půjde projít. Ostatní přikývli a tak vyrazila. Šla asi pět minut a došla k horkým pramenům. Už se chystala svlíc, když i všimla někoho za velkým kamenem, co stál uprostřed. Skočila na něj, vytřeštila oči a vykoktala "Sa…Sa…Sasuke??" Podíval se na ni pozvedl obočí opatrně se zeptal "Sakuro?" ta vykřikla a spadla z kamene do vody. Sasuke k ní přišel, zacpal pusu a řekl ať nekřičí. Sakuře se zkřivil obličej zlostí a dala mu takovou pěstí, že odlítl na druhý konec pramenů. Právě v tom okamžiku tam přišli ostatní, kteří slyšeli její křik. Vyjeveně koukali a pak všichni až na Kakashiho, který se jen lehounce usmíval pod masku, vypukli v smích a Sasuke zrudnul jako rajče.
"Hej, nezapomněli jste na misi?" Všichni se na něj podívali a přestali se smát, i když se nepřestali usmívat. Sakura ještě stále naštvaně došla k nim.
"Takže Sasuke...," začal vysvětlovat Kakashi "....Máme tě přivéct do Konohy, abyste Ty a Hinata probudili jednu osobu. " "A proč bych to jako měl dělat?" v Sasuke hlase by slyšet lehký posměch. "Protože ta osoba má v sobě krev Uchiha klanu a nejspíš tam bude i tvůj bratr." Ozvala se Hinata. Chvíli se na ně koukal, pak sklopil zrak a zase se na ně podíval. "Fajn, kdy vyrážíme?"

Don´t let me alone, Sasuke

3. července 2008 v 11:17 | Kotatko Hatake |  Don´t let me alone Sasuke
Tahle povídka s názvem Don´t let me alone, Sasuke…. Je věnována Kankuro.
Dufám, že se bude líbit.
Don´t let me alone, Sasuke…
Tehdy, ano tehdy to bylo, že Sasuke? Tehdy jsi mi to řekl. Tu věc…vysmál jsem se ti, ale teď, teď mi umíráš v náručí a já to nemůžu zastavit. Sakura-chan tě zachránit nemůže, neumí to. Ale je to částečně i moje chyba, že? Nechal jsem tě jít! Nedokázal jsem tě přivést zpátky…a ani teď to nedokážu…
Ach Sasuke, proč? Proč, jsem se tenkrát nezachoval jinak? Nemuselo by to takhle skončit. Zůstal bys v Konoze, zůstal bys se mnou…Stačím ti říct i tohle? Že se ve mně odehrává totéž co v tobě? Mám k tomu odvahu? Vrhnu se do jakéhokoliv nebezpečí, ale dokážu ti říct ty dvě slova? Jenom dvě… Ale já to nedokážu…nedozvíš se pravdu…nechám tě umřít a už nikdy ti to neříct?
Brečím, ano brečím, protože vím, že už se nikdy neshledáme. Nikdy…nebo přece ano? V tom jiném světě? Posmrtném světě? Existuje vůbec? Snad ano. Cítím, že bych to měl udělat, právě teď, dokud ještě můžu……ale proč to nejde? Snad kvůli tomu návalu slz... Nenechají mě to vyslovit? Už nikdy?
Díváš se na mě? Těma očima plnýma lásky, lásky, o které sis myslel, že je neopětovaná. Ale ona byla. A já ti to neřekl. Okradli jsme se o spoustu nádherně strávených chvil. A kvůli čemu? Kvůli mé hlouposti. Řekni mi, že jsem ubožák, já se zlobit nebudu. Myslíš si, že budu, ale ne, nebudu. Už nikdy se na tebe nebudu zlobit. Proč taky? Kvůli pouhému slovu? Jde to?
Sasuke…Nenechávej mě zde samotného…Pravda, je tu Sakura-chan, Kakashi-sensei, bábi Tsunade a mnoho dalších přátel, ale bez Tebe Sasuke se budu cítit sám…Moc sám.
Něco mi říkáš. Nerozumím ti…nejde to…pokouším se odezírat…Ano, už to mám. Říkáš, že mě miluješ. Já tebe taky a moc…Tak proč to neřeknu? Jsem opravdu takový srab? Třeba, třeba ani teď neumřeš a budeme šťastně žít navěky, jak je to psáno v pohádkách…Ale proto se tomu říkají pohádky…Protože se nikdy nesplní v reálném životě.
Umírá tvojí vinou…Proč se mi tahle věta tolik vrývá do mysli. A zvlášť to slovo - Umírá.
Tolik to slovo bolí. Moc, moc to bolí…Ztráta milované osoby vždycky bolí…Nejde to zastavit, ať se snažíš sebevíc. Nedozvíš se, jak mě to bolí. Neřeknu ti to, nikdy.
Začínáš ztěžka dýchat. To znamená, že se loučíš s tímhle světem, ale co ten další? Setkáme se tam a já ti to konečně řeknu a budeme žít šťastně tam, nebo půjdeme každý jinam?
Loučíš se se Sakurou a Kakashim a ve mně se zdvihá zvláštní pocit. Je to odvaha? Ano, je to ona. Moc se k to mu nemám, ale ano, udělám to!!! "Sasuke, já….já…MILUJI TĚ!!!!" Poslední slova křičím. Lehounce se usmíváš a já vím, že jsi rád a já taky…Moc rád.
Pomalu se zvedáš……Ty na to máš ještě sílu? ……Pokládáš svoji dlaň na moji tvář. Políbíš mě …srdce mi poskočí radostí.
Je to jiné než tehdy v Akademii. Tehdy to byla nehoda……nyní je v tom víc…je v tom vášeň, naplněná láska, které ale nebylo souzeno pokračovat… radost, ale zároveň smutek. Je první a zároveň poslední. Vím to, vím že tato chvíle skončí i přesto, že to nechci. A ty to taky nechceš, ale pomalu se odtrháváš. Oběma nám to rve srdce. Zase jsi zpět…v té poloze ve které jsem tě předtím držel. Nakláním se k tobě a šeptám ti do ucha. "Sbohem, Sasuke." Dostává se mi ovšem tiché, skoro neslyšitelné odpovědi " Ne, Naruto, jenom Na shledanou." To byla tvoje poslední věta. A hned za ní přichází poslední výdech.
Přitisku si tě k tělu, lásko moje. Nikdy na tebe nezapomenu a pomstím tě. Zabiju toho, kdo
Zabil tebe. Zabiju Itachiho. On…Itachi tu stojí a vypadá jako vždy. Nemá emoce. Nebo ano?
A jsou schované za tou chladnou maskou?Nevím. Právě v tomto okamžiku mizí a já Ti Sasuke přísahám, že ho najdu a zabiju i kdyby mě to mělo stát život. To ti přísahám ………Sasuke………

Kam dál